Císařský řez

• Co je to císařský řez?
• Plánovaný císař
• Jak probíhá císařský řez?
• Jizva
• Rekonvalescence
• Kojení po císaři
• Cvičení
• Císařský řez na přání

Co je to císařský řez?

V naší republice zajišťuje ročně tato operace přežití několika tisícům dětí i maminek. Porod císařským řezem jim dává novou šanci. Počet těchto operací stále stoupá, rodí se tak každé páté dítě. Císařský řez neboli sectio caesarea, je operací, při které se plod chirurgicky vyjímá z dělohy otevřením břišní stěny.
Víte, kdy se k této operaci přistupuje, jak císařský řez probíhá a co následuje po tomto druhu porodu? Odpovědi najdete na následujících řádcích.

Plánovaný císařský řez

Pokusy o provedení císařského řezu probíhaly již před více než dvěma tisíci lety. Tehdy se prováděly hlavně u již mrtvých nebo umírajících žen a cílem bylo zachránit plod. Samotný pojem císařský řez zavedl v 16. století francouzský lékař Francois Rousset. Až do 19. století matky tuto operaci většinou nepřežily z důvodu otravy krve nebo vykrvácení. Od uplatňování principů antisepse a celkové narkózy, zdokonalení operačních technik a stanovení důvodů, kdy provádět císařský řez, se situace radikálně změnila.

V současnosti se císařský řez plánuje, nebo se provádí neplánovaně.
Kdy je řešením akutní sekce? Porod může probíhat nečekaně komplikovaně, pak je okamžitý císařský řez jediným řešením.

Jak dlouho trvá císařský řez, záleží na zdravotním stavu rodičky, většinou jde o dobu do jedné hodiny. V porovnání s délkou přirozeného samovolného porodu, který může trvat i více než 10 hodin, je císařský řez velmi rychlý.

Důvody pro naplánování císařského řezu

Nejčastěji se císařský řez provádí v těchto případech:

• plod je v poloze koncem pánevním
• plod není dostatečně zásoben kyslíkem
• děloha byla již operována nebo opakovaně předcházel císařský řez
• plod má nízkou hmotnost (mezi 750 až 1500 g)
• rodička má příliš úzkou pánev
• placenta se předčasně odlučuje
• budoucí maminka čeká trojčata
• rodička má závažné onemocnění, jako srdeční vadu, cukrovku apod.
• v porodních cestách je silná infekce

Existují samozřejmě i další důvody pro plánovaný císařský řez, posouzení vždy záleží na ošetřujícím odborném lékaři.

Zhruba 4-6 týdnů před termínem porodu, ať už se jedná o plánovaný císařský řez nebo přirozený porod si sbalte tašku do porodnice. Na co vše nezapomenout, si přečtěte v článku Co s sebou do porodnice.

Jak probíhá císařský řez

Pokud jde o naplánovaný císařský řez, u kterého není žádný neočekávaný vývoj, není tato operace pro lékaře ničím neobvyklým. Pro budoucí maminku však může být porod císařem zdrojem obav a stresu. Porod sekcí znamená důkladnou přípravu a seznámení se s průběhem i možnými důsledky. Komplikace po císařském řezu nejsou ničím neobvyklým, zvláště pokud maminka rodí tímto způsobem opakovaně. V takovém případě je potřeba počítat i s bolestmi po císařském řezu.

A jak obvykle císařský řez probíhá?

Příprava

Na výběr je celková anestezie, při které těhotná žena spí, nebo anestezie svodná, většinou epidurální nebo spinální. Této anestezii dávají rodičky přednost, protože jsou po celou dobu při vědomí a své děťátko uvítají na světě ihned po narození. Od půlnoci před plánovaným termínem již budoucí maminka nesmí jíst a pít. Někdy také obdrží léky, které si musí večer vzít. V ranních hodinách se pak dostaví do porodnice, kde podstoupí monitoring aktivity dělohy a holení (oblast břicha a pubické ochlupení). Pak si s budoucí maminkou promluví anesteziolog.

Epidurální anestezie

Protože svodná anestezie funguje se zpožděním, musí těhotná přijít na sál o něco dříve. Po zacévkování se žena pohodlně uloží na boku a po dezinfekci a znecitlivění se jí zavede katetr. Katetrem se aplikuje anestetikum. Přibližně po dvaceti minutách anestezie plně účinkuje a žena přestane cítit spodní část těla. Katetr zůstává zaveden i po operaci, aby byla tlumena bolest, a vyndává se až druhý den. Další léky a tekutiny se podávají nitrožilním katetrem. Jen minimálně se stane, že by tento typ anestezie neúčinkoval, v takovém případě se přistupuje k celkové anestezii.

Jak probíhá samotná operace

Jako u každé jiné operace se dezinfikuje a rouškuje určené místo operace. Poté proběhne zkouška fungování anestezie a začne se řezem pod stydkou sponou. Celkem je potřeba proříznout 7 různých vrstev těla – kůži a podkoží, blány zakrývající svaly, samotné svaly, pobřišnici a dělohu. Pak již dochází na vyjmutí dítěte. Asistent tlačí na horní část břicha maminky, operatér vytahuje děťátko. To je okamžitě předáno do péče novorozeneckého oddělení. To vše trvá přibližně čtvrt hodiny. Lékař však ještě musí ručně vyjmout placentu a vyčistit dutinu dělohy. Pak se zašívá děloha a postupně i další vrstvy. Celá tato část trvá přibližně půl hodiny. Po celou dobu se pacientce věnuje i anesteziolog, povídá si s ní a sleduje, zde nepotřebuje upravit medikaci.

Těsně po operaci

Po ukončení zákroku na sále je žena převezena na JIP. Tam leží až do dalšího dne. Na JIP jsou sledovány všechny životní funkce, podávána další anestetika a léky na zavodnění. Sem je také mamince poprvé přineseno miminko, aby si ho mohla přiložit k prsu. Pokud vše probíhá tak, jak má, může být maminka s miminkem propuštěna po pěti dnech od operace.

Jizva po císařském řezu

• Jizva a její okolí musejí být udržovány v čistotě a v suchu.
• Často se používá dezinfekce a pudr, jizva se zakrývá obvazem a nemělo by ji dráždit oblečení.
• Hojení je individuální záležitostí, často dochází k zatvrdnutí jizvy, její necitlivosti nebo vyboulení.
• K péči o zahojenou jizvu patří promašťování a jemné masáže.
• Komplikací bývají některé srůsty po císařském řezu.
• Ty mohou způsobit bolesti v podbřišku, bolesti při menstruaci nebo pohlavním styku, způsobují také poruch vyprazdňování či neplodnost. Ovlivňují také průběh dalších operací.

Rekonvalescence

V šestinedělí po porodu se děloha čistí, hojí a regeneruje. Snaží se vypudit všechno, co tam nepatří a vrátit se do normálního stavu. Odcházejí očistky čili zbytky placenty a krevní sraženiny. Očistky po císařském řezu odcházejí déle, někdy i po celou dobu šestinedělí. Maminka také pociťuje vyšší únavu, pro zotavení je důležitý dostatečný odpočinek. Celková rekonvalescence po císařském řezu je mnohem delší než po přirozeném porodu, zvláště hojení jizvy. Je nutné smířit se s tím, že břicho po císařském řezu už nebude tak bezchybné, jako před porodem. Jizva se však může dobře vyhojit, popřípadě částečně vyhladit pomocí laseru.

Každá žena, která zvažuje další těhotenství po císařském řezu, by měla počkat alespoň jeden rok. Porod může být přirozený, pokud již neplatí důvody, které byly příčinou prvního císařského řezu. Je tomu tak u až 80 % žen. Lékaři se obávají ruptury dělohy, proto je maminka při dalším těhotenství bedlivě sledována. Mnoho žen však musí tuto operaci prodělat dvakrát i třikrát. Třetí císař však bývá tím posledním, lékaři už další porod císařským řezem nedoporučují.

Kojení po císařském řezu

Provedení císařského řezu znamená většinou pro maminku potíže s kojením. Miminko není s maminkou v prvních hodinách po porodu, bývá přinášeno po třech hodinách, takže začít s kojením není tak snadné. Pro kojení po císařském řezu je důležitý právě kontakt dítěte s matkou, ten by měl být co nejčastější a nejtěsnější. Obtíže může způsobovat i stres a bolesti, někdy jsou i obavy ze zbytků léků v těle matky. Dítě potřebuje dostatek času, aby se začalo zajímat o příjem potravy. Stimulace se provádí těsným kontaktem, mluvením a hlazením.
Děti narozené císařským řezem neztrácejí sací reflex, ale potřebují více trpělivosti a podpory.

Cvičení po císaři

• Cvičení po císařském řezu musí být postupné, opatrné a mírné.
• Po převozu z JIP na oddělení šestinedělí je možno začít cvičením nohou před vstáváním.
• Přitahováním a odtahováním špiček se posílí oběh krve a snížíte riziko vzniku sraženin.
• Při vstávání je potřeba přidržovat břicho a vstávat bokem.
• V dalších dnech je dobré provádět cviky na podporu tvorby mléka, přitom se ve výšce hrudníku stlačují dlaně proti sobě a je nutno vydržet cca 10 vteřin. Cvik se opakuje alespoň desetkrát.
• Od třetího dne po porodu je možno v lehu na zádech a s pokrčenýma nohama nadzvedávat pánev.
• Další cviky by měla vysvětlit rehabilitační sestra.
• Zatahování břicha se provádí až po deseti dnech od operace.
• Po šestinedělní kontrole doporučí cvičení lékař, ovšem cvičení je možné až po zhojení jizvy.
• Začíná se s posilováním pánevního dna, břišní svaly přijdou na řadu nejdříve po třech měsících.
• Důležitý je pohyb, především chůze, správná životospráva a pitný režim.

Císařský řez na přání

V určitých situacích je císařský řez operací, která má své opodstatnění a může rodičce i dítěti zachránit život. Některé státy však umožňují provedení císařského řezu na přání. To u nás oficiálně zavedeno není, lékaři tam, kde by provedení této operace nebylo nutné, budoucí rodičce vše vysvětlí a císařský řez bez vážných důvodů nedoporučí.

Císařský řez sebou nese řadu nevýhod a přirozený porod má velkou hodnotu pro matku i dítě. Každá zájemkyně, která usiluje o císařský řez na přání, by si měla uvědomit, že proces hojení je po této operaci dlouhý, samotná děloha se hojí i rok. Navíc může přinést komplikace při dalším těhotenství.