Lotosový porod – zázrak přírody či problém?
Čím dál více se do popředí vrací jakákoliv forma přirozenosti. Hledáme cestu k přírodě a k sobě samému. K samotné podstatě lidskosti. Vracíme se tak k přirozeným chodům věcí a ke všem přírodním motivům. Přirozený porod je v současnosti největší přání všech těhotných žen. A stále hledají další a další ženy, jak najít cestu k dokonale přirozenému porodu, bez jakýchkoliv zásahů současné medicíny. Mezi takové druhy porodů řadíme i lotosový porod. Tedy porod bez přestřižení pupeční šňůry. Je to skutečně tak přirozená záležitost?
Co je lotosový porod
Lotosový porod představuje alternativní typ porodu, při kterém není pupeční šňůra po porodu dítěte přestřižena. Dítě tak zůstává spojené s placentou, dokud nedojde k samovolnému oddělení pupeční šňůry od pupku (přibližně po 3 až 10 dnech od porodu). Tato alternativa je možná u domácího porodu, kde se využívá nejčastěji, porodu v nemocnici, porodu do vody, a dokonce i u porodu císařským řezem.
Lotosový porod je součástí tradic a rituálů na oslavu placenty jako důležité součásti těhotenství a porodu, stejně jako pohřbívání placenty nebo tzv. placentofágie (konzumace placenty). Ve většině západních zemí je však placenta považována za klinický odpad a nedostává se jí žádné pozornosti.
Lotosový porod a možná rizika
Tento druh porodu právě především doporučují či chtějí ženy, které preferují přirozený porod doma mimo porodnici, jíž berou jako rizikový faktor přirozeného průběhu porodu. Na internetových stránkách informujících o lotosovém porodu se mj. uvádí, že „placenta je umístěna v textilních rouškách s přístupem vzduchu, aby mohla vyschnout“. Také ji lze zakonzervovat pomocí soli, bylinek, nebo třeba oleje. Maminky tuto možnost volí jako právě tu nejpřirozenější, kdy pupeční šnůra spojená se samovolně vyloučenou placentou, postupně vysychá a sama se oddělí od pupíku. Zastánci této metody tvrdí, že je to právě první cesta dítěte ke svobodě a vlastnímu životu, že je to věc přírodou daná a není třeba do ní zasahovat. Porod tak končí až tímto samotným oddělením děťátka od placenty, která již vyschne a ztratí svou vyživující funkci.
Lékaři ovšem tvrdí, že to není zcela bezpečná cesta porodu. Právě naopak. Jelikož oddělení pupeční šňůry od placenty může trvat až několik dní, může docházet k zánětlivým procesům v placentě, a tak i celkové infekci u dítěte. Lotosový porod může častěji vést k novorozenecké žloutence, která přetrvává déle, než je u novorozenců běžné, tj. déle než 14 dní po porodu. Neexistují také žádné lékařské důkazy, že lotosový porod je pro dítě prospěšný.
Lotosový porod – ano či ne?
Rozhodnutí tedy zůstává na maminkách. Není jednoznačné, že by oddělení pupečníku bylo nějak příliš škodlivé a nepřirozené. Je zajímavé, že v přírodě je to zařízeno tak, že i zvířecí matky odstraní pupeční šňůru od svého narozeného mláděte (odkousnutím). A ani porodní báby nenechávaly placentu vyschnout a samovolně se oddělit. Ale lotosový porod se díky stránkám občanského sdružení Jantarový svět stává stále více preferovanou volbou mnohých odvážných maminek. A začínají se zajímat i další. Stále je to proces, který nás může vrátit k samotné přírodě a k vlastní přirozenosti a lepšímu světu. Souhlasíte s takovou možností přirozeného porodu?
Zdroj: www.lotosovyporod.cz, novinky.cz, wikipedia.cz
