Proč se registrovat?
Hledáte inspiraci? Podívejte se třeba na oblíbené značky nebo aktuální kolekce v nabídce.
Placenta má okrouhlý tvar a skutečně vypadá jako koláč. Přiléhá těsně ke stěně dělohy. Prochází jí celá síť cév, které dítěti přivádějí kyslík a živiny, chrání dítě před proniknutím škodlivých látek a mikroorganizmů a odvádí odpadní látky. Vývoj placenty začíná od samého počátku otěhotnění. Její vývoj končí kolem 5. měsíce těhotenství. Okrouhlá placenta váží kolem půl kilogramu, je široká cca 3 cm a její průměr nepřesahuje 20 cm.
Normálně je umístěna placenta na zadní stěně, placenta na přední stěně nebývá běžným jevem.
Při vzniku placenty mají důležitou úlohu také obaly plodu a děložní sliznice. Orgán se dělí na dvě vzájemně propojené části, plodovou a mateřskou.
K plodu je placenta připojena pomocí pupeční šňůry. Ovlivňuje i to, jak roste děloha v těhotenství a je odpovědná i za velikost plodu v těhotenství.
Placenta neslouží pouze k výživě vyvíjejícího se plodu. Je důležitá i pro tvorbu hormonů v těhotenství a zajištění imunity děťátka. Hlavními úkoly jsou:
Hormony v těhotenství mají nezastupitelnou úlohu. K těm nejdůležitějším, které placenta vytváří, patří estrogeny, odpovědné za dostatečný růst dělohy a mléčných žláz, progesteron, snižující napětí v děloze a podporující růst mléčných žláz, laktogen, podílející se na růst plodu, mléčných žláz a podněcující tvorbu mateřského mléka.
Nejčastějším místem, kde bývá uložena placenta, je horní část zadní stěny dělohy. Správné umístění placenty se zjišťuje a následně kontroluje při vyšetření ultrazvukem. Někdy bývá i placenta na přední straně.
Přibližně u půl procenta žen se však v době termínu porodu vyskytuje nízko položená placenta. Placenta dole se označuje jako placenta praevia. V takovém případě se nachází placenta v cestě, kterou prochází hlavička dítěte, a hrozí tak předporodní i poporodní silné krvácení, které může ženu ohrozit na životě. Správně místěná placenta pouze přiléhá k děložní sliznici a neprorůstá do svaloviny.
Na vývoj a funkčnost placenty v průběhu těhotenství mají vliv různé faktory. Pouze některé z nich lze ovlivňovat a měnit.
Příčinou problémů s placentou může být například
Všechny tyto faktory se mohou stát příčinou komplikací placenty.
Velmi vážným patologickým stavem je předčasné odloučení či odtržení placenty. K tomu může docházet buď kvůli umístění placenty v porodních cestách, což se označuje jako vcestná placenta, nebo i při normálním umístění placenty. Abrupce placenty ohrožuje matku i dítě na životě. Může se projevit poševním krvácením, bolestí a tvrdnutím dělohy a břicha a také napětím v děložní stěně.
Vcestna placenta, placenta previa je vlastně nízko uložená placenta. Ta se nachází v nejnižší části dělohy a kryje část otvoru do pochvy. Nízko položená placenta v těhotenství může překrývat i všechny otvory vedoucí do pochvy. Ohrožuje tak děťátko snížením zásobování kyslíkem a hrozí také krvácení. Plod roste pomaleji a může zaostávat ve vývoji. Většinou je nutný klidový režim a plánovaný porod císařským řezem.
Placenta adherens – přirostlá placenta, zadržení placenty je stav, ke kterému dochází, zůstane-li placenta nebo její část po porodu uvnitř dělohy. Příčinou mohou být stahy děložních svalů, jejich nesprávný vývoj, myomy a podobně.
Jsou-li části placenty s velkým množstvím cév vrostlé hluboko do děložního svalstva, dochází k velmi silnému krvácení. Tyto stavy se odborně označují jako placenta accreta, increta nebo percreta.
Je-li placenta normálně umístěná a přesto dojde k odlučování, může být příčinou například nehoda nebo nevhodné léky a podobně. Někdy nelze příčinu zjistit. Dojde k poškození cév a krvácení začíná nejdříve mezi placentou a stěnou dělohy. Tím pak pod tlakem odlučování postupuje. O krev nepřichází jen matka, ale zasažen je i krevní oběh plodu. Plodu hrozí šok a udušení, matce ucpání cév a vykrvácení. Většinou je odloučení placenty důvodem pro ukončení těhotenství nebo vyvolání předčasného porodu. V mizivém procentu případů se odlučování zastaví samo a těhotenství pokračuje.
Předčasné odlučování placenty nemusí vždy odhalit ultrazvuk, při krvácení je nutné také vyšetření krve a sledování plodu speciálními přístroji.
K hlavním příznakům potíží s placentou patří vaginální krvácení, kontrakce dělohy v rychlém sledu, bolest a tvrdnutí břicha a bolesti zad.
Při vaginálním porodu dojde k vyloučení placenty do půl hodiny po narození dítěte. Po příchodu miminka na svět nadále trvají kontrakce, maminka stále slabě krvácí. Placenta se odloučí od dělohy a projde pochvou v tzv. třetí době porodní. Porod placenty není bolestivý. Podpořit vyloučení placenty lze například masáží břicha. Lékař pak placentu zkontroluje a ujistí se, že vyšla celá a žádná její část v děloze matky nezůstala, jinak by mohlo dojít k dalšímu krvácení a rozvoji infekce.
Porodem funkce placenty končí a placenta po porodu bývá likvidována jako biologický odpad.
Existují však názory, že by dítě nemělo být odloučeno od placenty hned po porodu, protože nedoběhnou energetické změny a předčasné přerušení může být příčinou určitých psychických problémů. Nabízí se i varianta lotosového porodu, při kterém dítě zůstane ve spojení s placentou a k odpojení dojde až po několika dnech. Některé kultury považují placentu za velmi důležitý orgán, který si zaslouží úctu i po porodu. Při dodržení tradičního rituálu placentu zakopou a na tom místě pak vysadí strom.
V minulosti byla placenta používána jako zdroj buněk, využívaných pro regeneraci, například v kosmetice byly nabízeny placentové ampule. S těmi se můžete setkat i dnes, ale jedná se o výrobky z placenty zvířat.
Doporučováno je také pojídání placenty ve formě tinktury nebo kapslí. Má se tak urychlit vyrovnání hormonů, tvorba mléka a zotavení po porodu. Popisovány jsou i blahodárné účinky v případě, že byla použita placenta na vlasy, samozřejmě ve vhodné formě.